Mládež HC Benátky nad Jizerou
Ubytování jsme měli zajištěné v příjemném hostelu uprostřed Bochumi asi 10 km od místa turnaje, takže když jsme po 700 kilometrech a 10 hodinách dorazili do cíle, nezbylo moc času na prohlídku okolí, protože první zápas začínal již v 7:30 následujícího dne. Turnaj čtyř mužstev probíhal ve formátu 2 x 12 miiinut každý s každým, a pak 3 x 10 minut v zápasech o umístění. Naše první utkání s domácí nadějí třetiligového Herner EV proběhlo zcela v naší režii. Nejvíce nás potrápila formace bílých helem, což byli, dle dohody, naši hráči 3. a 4. formace, kteří se střídali v dresu domácích po dobu celého turnaje. V druhém utkání jsme nastoupili proti Ledovým orlům z Dortmudu. Začali jsme dost rozpačitě. Naše snahy navyšovat skóre poměrně snadno likvidoval jediný hráč soupeře. V druhé části hry však již došlo ke zlomu a naši šutéři naladili mířidla a Ledové orly (spíše orlice) sestřelili z ledového nebe a dokonce se jim povedlo dvakrát skórovat ve vlastním oslabení. Mezitím jsme pozorovali našeho třetího soupeře, tým KEV Krefeld EV 1981, který našim soupeřům naděloval víceciferné nálože bez obdrženého gólu a také podporovali tým domácích (vždyť tam bojovali naše bílé helmy). Mládežnická družstva týmu KEV Krefeld 1981 patří mezi nejlepší v Německu a tým provozuje internátní hokejovou akademii, tak nás čekal silný a velmi sebevědomý soupeř. Ve strhující bitvě jsme remizovali 2:2, kde jsme druhý "poločas" vyhráli 1:0, což prý soupeř v letošní sezóně nezažil a jeho sebevědomí utrpělo vážnou trhlinu.
V zápase o 3. místo nastoupily v řadách domácích opět naše bílé helmy proti Eisadler z Dortmundu, a pomohly domácím hrou i gólovými příspěvky k remíze 4:4 v základní hrací době. K vítězství domácích, při samostatných nájezdech, snad přispělo i fandění našich kluků, kteří svými mexickými vlnami upoutávali pozornost nejen obecenstva, ale i hráčů na střídačkách. Sice nám nerozuměli, ale moc dobře věděli, že jim fandíme.
Naši nastupovali do fináloveho zápasu se Krefeldem v bojové náladě a od začátku byli hnáni řevem sklandujích rodičů a hráčů domácího týmu, kteří přišli vrátit naši podporu v jejich zápasech. Na hřišti se to projevilo velkým tlakem a bojovností, kterou soupeř oplácel nebezpečným výpady. Ve druhé třetině se soupeři podařilo skórovat nesmělým nahozením zpoza brány. Naši zvýšili tempo a s podporou hlediště tísnili soupeře před jeho bránou i ve vlastním oslabení. Bohužel svůj tlak nedokázali přetavit v gól. Dalekou cestu vážili a nakonec zastavili na chlup blízko před vítězstvím. Za svoje výkony se nemusejí stydět, na ledě odvedli kus poctivé práce a v srdci je může hřát, že tam někde v dálce, uprostřed velkého ocelového města, jsou stejně staří kluci a holky, kteří skandují s nimi: "A BE! A BE! BENÁTKY!!!"
Zdeněk Fišer
Fota jsou na: http://www.uschovna.cz/zasilka/HVN455I6N9ARKJ93-RDT